Počet neschopenek v Plzeňském kraji, stejně jako v ČR, neustále roste. Plzeňský kraj se přitom v této nelichotivé statistice drží na špici: zaměstnanci v Plzeňském kraji prostonali v roce 2018 celkem 4 miliony dnů. Nahlášeno bylo 105 tis. případů pracovní neschopnosti, což bylo nejvíce za posledních deset let.
Z celorepublikových údajů vyplývá, že naprostá většina všech hlášení pracovní neschopnosti se týkala nemocí, jen 10 % neschopenek bylo vydáno kvůli úrazu. Náchylnější k úrazům jsou muži. Odvětvím s nejvyšším počtem neschopenek, ať už pro úraz, či nemoc, byl zpracovatelský průmysl. Zde na 100 pojištěnců připadalo 51,8 případu. Pak následovala oblast administrativní a podpůrné činnosti s 48,6 případu. Nejméně dočasných pracovních neschopností bylo evidováno v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (17,4 případu na 100 pojištěnců).
V Plzeňském kraji byl v roce 2018 druhý nejvyšší počet případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců (více než 45 neschopenek, což zřejmě souvisí se strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a vysokou mírou zaměstnanosti v Plzeňském kraji. Od roku 2010 stoupla tato hodnota o plných 13 %.
Na druhou stranu byla nejdelší průměrná doba trvání případu dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji druhá nejnižší po Praze.
V počtu případů pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny na 100 tis. nemocensky pojištěných osob obsadil Plzeňský kraj třetí místo s hodnotou 1 406.
Od 1. 7. 2019 začne platit novela zákoníku práce díky níž budou nemocní zaměstnanci za první tři pracovní dny v pracovní neschopnosti dostávat náhradu mzdy. To může mít podle kritiků této novely za následek další zvyšování už tak vysoké nemocnosti a růst nákladů firem na zaměstnance.
Použité zdroje: