Vývoj na trhu práce pohledem statistiky
Situace na trhu práce byla po celý rok stabilní. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání je téměř shodný jako před rokem. Meziročně se zvýšil jen o 200 osob a míra nezaměstnanosti tak zůstala na 2,7 %. Počet neobsazených pracovních míst je stále vysoký, když se po výrazném poklesu v minulém roce meziročně snížil jen o 1,5 tisíce osob a stále tak přesahuje hranici 20 tisíc osob. Hlavním problémem pro zaměstnavatele v Plzeňském kraji tak zůstává nedostatek pracovních sil.
Počet zaměstnanců v Plzeňském kraji se meziročně mírně zvýšil (o 0,9 %), zatímco ve většině ostatních krajů došlo k meziročnímu poklesu. Trh práce V Plzeňském kraji zůstává nadále silně závislý na zahraniční pracovní síle. Počet cizích státních příslušníků evidovaných na úřadech práce se opět meziročně zvýšil, a to o 1,3 tisíce na 79 635 osob.
Nominálně mzdy vzrostly ve všech krajích. Růst v Plzeňském kraji dosáhl stejně jako v Olomouckém kraji 7,7 %, což je 3. nejvyšší hodnota po Ústeckém a Středočeském kraji. Reálná kupní síla mzdy se v žádném kraji meziročně nezvýšila. Podle absolutní úrovně výdělků obsadil Plzeňský kraj s 41 220 Kč čtvrtou příčku. První zůstává Praha a poslední Karlovarský kraj.
Situace na trhu práce pohledem zaměstnavatelů
V tomto roce jsme s hejtmanem Plzeňského kraje Rudolfem Špotákem navštívili 19 významných zaměstnavatelů. Informace od zástupců firem plně korespondují se statistikou. Drtivá většina navštívených zaměstnavatelů se potýká s nedostatkem pracovních sil. Celkově pouze tito navštívení zaměstnavatelé plánují v nejbližších několika letech přijmout cca 5 – 6 tisíc nových zaměstnanců. Většina firem velice úspěšně začlenila zaměstnance z Ukrajiny. Vzhledem k nedostatku pracovních sil a pozitivními zkušenostmi s integrací zahraničních zaměstnanců požadují zaměstnavatelé navýšení kvót pro příchod kvalifikovaných pracovních sil z dalších regionů – např. z Filipín, Indie, Mongolska, Vietnamu.
Nedostatek pracovních sil dále akceleruje proces automatizace a robotizace, což je spojeno s potřebou kvalifikovanější pracovní síly a širších digitálních kompetencí. Proto roste potřeba dalšího vzdělávání, a to formou odborného vnitrofiremního vzdělávání i rekvalifikací, ale také tlak na navýšení počtu absolventů technických oborů a úpravy vzdělávacích programů. Zvyšuje se také zájem firem o posilování a zkvalitňování spolupráce se školami.
Zdroje: