V rámci činnosti Observatoře trhu práce jsme v Paktu zřejmě jako první v republice začali sledovat tzv. tok nezaměstnaných na regionálním trhu práce, a to podle věku, vzdělání a povolání. Tok nezaměstnaných popisuje za sledované období rozdíl mezi počtem nově evidovaných uchazečů o zaměstnání a počtem uchazečů, kteří jsou vyřazeni z evidence Úřadu práce ČR (dále ÚP).
Tento přístup poskytuje nový a velmi hodnotný pohled na aktuální potřeby trhu práce a změny v uplatnitelnosti konkrétních skupin povolání. Díky tomu lze postihnout dynamiku trhu práce a definovat základní trendy, na které může sociální a vzdělávací systém patřičně reagovat.
Aktuálně jsme zpracovali údaje za první pololetí roku 2020, kde zásadní vnější faktor představovala pandemie COVID-19. Z hlediska stupně vzdělání v tomto období přibylo do evidence ÚP nejvíce nezaměstnaných s výučním listem (5196 nově evidovaných) a se základním vzděláním (3827 nově evidovaných). Údaje potvrzují, že právě osoby s nižším vzděláním si nejobtížněji hledaly nové zaměstnání. Relativně nejhůře se tak vedlo osobám bez vzdělání, kterých do evidence přibylo 100, zatímco evidenci opustilo pouze 55 osob. Věk uchazečů měl v 1. pololetí 2020 jen malý vliv na tok nezaměstnanosti.
Z hlediska povolání dopadl negativní vývoj na trhu práce nejvíce na pomocné pracovníky ve výrobě (1663 nově evidovaných a 1105 vyřazených) a montážní dělníky výrobků a zařízení (981 nově evidovaných a 708 vyřazených). Pro obě skupiny zaměstnání byl nekritičtějším měsícem duben, kdy byla bilance nejvíce záporná, zatímco v červnu s oživením výroby již více pomocných dělníků evidenci opustilo, než do ní přibylo. U montážních dělníků však zůstala červnová bilance mírně kladná. Obdobný vývoj lze sledovat také u skupiny kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci a dalších skupin povolání ve zpracovatelském průmyslu, kde přicházející do evidence ÚP převažovali nad vyřazenými.
O měsíc dříve, než ve zpracovatelském průmyslu, se opatření související s pandemií projevila v gastronomii a cestovním ruchu. Nejvíce kuchařů, číšníků, servírek, barmanů a příbuzných pracovníků do evidence přicházelo v březnu, zatímco od května jich již více evidenci opouštělo, než do ní přicházelo.
Zcela jiná situace panovala ve stavebnictví. Například u skupiny řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby přibylo do evidence více osob, než z ní odešlo pouze v lednu. Ve všech následujících měsících byla bilance záporná, tedy z evidence ÚP více osob odcházelo, než do ní přicházelo.
Následující graf dokládá uvedené procesy během měsíců prvního pololetí 2020 na úrovni hlavních tříd zaměstnání.
Změny počtu nezaměstnaných během prvního pololetí letošního roku v různé míře zasáhly jednotlivé skupiny povolání podle jejich velikosti vyjádřené počtem zaměstnaných. Jako zdroj dat o počtu zaměstnaných byla použita data projektu Kompas. Vzhledem k počtu zaměstnaných v Plzeňském kraji v roce 2019 ubylo v 1. pololetí 2020 relativně nejvíce zaměstnanců ve skupinách pomocných pracovníků. Ve skupině ostatní pomocní pracovníci to bylo -12,4 % zaměstnanců, u pomocných pracovníků při přípravě jídla -11,8 % a u pomocných pracovníků ve výrobě -9,9 %, což byl zároveň největší úbytek v absolutních číslech (-558 osob). Výrazně ubylo také zaměstnanců ve skupině číšníci, servírky, barmani a příbuzní pracovníci (-8 %).