V roce 2020 využívalo v Česku průmyslové roboty 6 % firem, v kategorii velkých firem s více než 250 zaměstnanci však již více než třetina.
Ve zpracovatelském průmyslu používá roboty 18 % firem, z velkých průmyslových více než 60 %. Z hlediska odvětví se robotické manipulátory nejčastěji uplatňují v automobilovém průmyslu (55 %).
Ve využívání průmyslových robotů jsou firmy v ČR nad průměrem EU27, patří jim jedenácté místo. Nad průměrem EU jsme i v případě, že je žebříček sestaven pouze za firmy působící ve zpracovatelském průmyslu. Pokud se zaměříme na využití průmyslových robotů pouze v automobilovém průmyslu (NACE 29-30), zaujímá Česko třetí místo.
Výrazně častěji využívají roboty firmy zavádějící inovace. Například procento využití průmyslových či servisních robotů ve zpracovatelském průmyslu bylo již v roce 2018 čtyřikrát vyšší ve skupině firem s inovačními aktivitami než u těch, které neinovovaly.
Nejčastěji se jedná o průmyslové manipulátory fungující jako robotická ramena s pevnou základnou a programovatelným řídicím systémem. Zásadní proměna pro celou řadu výrobních aplikací přichází se zaváděním kolaborativních robotů, které jsou určené ke sdílení pracovního prostoru s lidmi.
Servisní roboty, které se dokáží samostatně pohybovat i vykonávat pracovní úlohy včetně rozhodování o způsobu řešení, využívala v roce 2020 jen 2 % všech firem a desetina velkých subjektů. Servisní roboty zaznamenáváme nejčastěji z průmyslových odvětví v metalurgickém, chemickém nebo automobilovém průmyslu. Servisní roboty využívají české firmy nejčastěji na montážní práce.
Automatizace ve firmách stále více souvisí s přechodem na prediktivní údržbu, která spočívá v masivním využívání senzorů pro hodnocení technického stavu strojů se schopností rychlé výměny dat s úložišti na internetu a zpracování softwary na řízení údržby.
Na rozdíl od preventivní údržby dokáže prediktivní údržba založená na strojovém učení rozpoznat degradační vzorce a předpovídat hrozící poruchy. Díky těmto informacím je prodlužována provozuschopnost zařízení, jsou minimalizovány prostoje a maximalizována účinnost zařízení.
Data o výrobních a logistických činnostech z „chytrých“ senzorů (např. údaje o aktuální spotřebě energie, materiálu, opotřebení nebo pohybu zboží), byly v roce 2019 nejméně častým zdrojem Big Data (2 % všech firem, tedy přibližně čtvrtina firem analyzujících Big Data), nicméně jejich počet stále roste. Se zdroji velkých dat pracovaly v roce 2019 nejčastěji subjekty zabývající se dopravou a doručováním zásilek (CZ-NACE 53), ale také firmy z automobilového průmyslu (CZ-NACE 29). Strojové učení použila v roce 2019 necelá dvě procenta firem, nejčastěji subjekty z odvětví Činnosti v oblasti IT (CZ-NACE 62).
Dalším významným prvkem souvisejícím s robotizací a prediktivní údržbou je využívání IoT.
V roce 2020 využívalo data přímo ze strojů nebo ze vzájemné komunikace mezi zařízeními (M2M) – např. data o aktuální spotřebě materiálu, energií, součástek, opotřebení strojů apod. již osm procent firem.
Zařízení internetu věcí k monitorování procesu výroby využívala téměř třetina velkých firem.
Nejčastěji subjekty působící v energetice (24 %) nebo také ve zpracovatelském průmyslu, především v metalurgickém či farmaceutickém průmyslu nebo v automobilové výrobě.
Stále větší digitalizace ekonomiky vyžaduje rostoucí počet specialistů v oblasti ICT. Za posledních 10 let vzrostl podíl ICT odborníků na celkovém počtu zaměstnanců v České republice přibližně 1,5krát, přesto jich tu je stále nedostatek.
Robotizace a posun k prediktivní údržbě ovšem vyžadují změnu kompetencí také u ostatních pracovních pozic. Operátoři musí komunikovat s ostatními složkami firmy a lze předpokládat i přenos dat napříč sítí propojených firem v národním i mezinárodním kontextu. Více než dříve budou potřeba zruční pracovníci „klasičtí údržbáři“, kteří dokážou stroje sestavovat, přizpůsobovat, udržovat a v případě potřeby opravit. Ti musí být schopni spolupracovat s odborníky z dalších oborů, neustále se učit novým metodám a rozumět stále složitějším strojům. Vše je tedy o neustálém vzdělávání se, sdílení znalostí a týmové práci. Úloha vzdělávání je nezastupitelná a její význam se v budoucnosti ještě zvýší. Proto se Pakt zaměstnanosti intenzivně zabývá požadavky zaměstnavatelů na nové kompetence a inovací vzdělávacích programů škol.
Pokud je robotizace téma zajímavé i pro Vaši firmu a chcete se na těchto aktivitách podílet, můžete tak učinit vyplněním tohoto dotazníku.
Zdroje dat: