Podpora slaďování jako součást vztahu se zaměstnanci
Téma slaďování práce a soukromého života souvisí se současným společenským vývojem, kdy se mění povaha práce, zvyšuje se její intenzita, roste důraz na výkon a ve stále větší míře se do práce zapojují informační a komunikační technologie, díky kterým je možné pracovat na dálku. Význam tohoto tématu narůstal v posledních letech úměrně s napětím na trhu práce a zcela nového rozměru nabyl s opatřeními souvisejícími s epidemií Covid-19.
Oblast slaďování osobního a pracovního života je velice široká. Patří sem nejen flexibilní formy práce, ale i nejrůznější benefity. Potřeby slaďovat jsou u jednotlivých zaměstnaných různé. Mění se s věkem, rodinným stavem, situací v rodině či vzdáleností, kterou překonávají při dojížděním za prací. Přitom platí, že opatření na podporu slaďování přinášejí mnoho výhod zaměstnancům, ale také zaměstnavatelům. Hrají významnou roli v rámci budování značky firmy a mohou být konkurenční výhodou při náboru zaměstnanců. Dle řady průzkumů podporují také produktivitu práce a motivaci zaměstnanců.
Jedná se o významný aspekt zaměstnanosti, a jako takový nemůže stát stranou zájmu Paktu zaměstnanosti. Dlouhodobě proto v tomto tématu spolupracujeme s platformou Krajská rodinná politika Plzeňský kraj a ve spolupráci s Úřadem Práce – krajskou pobočkou v Plzni jsme připravili doplňkový dotazník, který se stal součástí každoročního monitorovacího šetření zaměstnavatelů.
Do průzkumu se zapojilo 884 zaměstnavatelů, přičemž 813, tedy 92 % z nich považuje sladění pracovního a rodinného života zaměstnanců za důležitou součást vztahu se zaměstnanci. Z pohledu územního členění považují sladění pracovního a rodinného života zaměstnanců za důležitou součást vztahu se zaměstnanci nejčastěji zaměstnavatelé z okresu Plzeň-sever (95 %) a nejméně často z okresu Rokycany (87 %). O něco významněji vnímají tuto problematiku velké firmy (97,5 %) oproti zaměstnavatelům středním (92,6 %) a malým (90,4 %) a firmy se zahraniční spoluúčastí oproti firmám s českým vlastníkem (97 % oproti 91 %).
Využívání opatření ve firmách v Plzeňském kraji
Téměř samozřejmostí jsou dle průzkumu možnost vlastního návrhu čerpání dovolené zaměstnancem (92 %), návrat na původní (nebo v souvislosti s vývojem firmy podobnou) pracovní pozici po rodičovské dovolené (91 %) a DPP nebo DPČ (91 %). Široce využíván je i převod části dovolené do dalšího kalendářního roku (84 %) a kratší (částečné) pracovní úvazky na základě pracovní smlouvy (83 %). Častěji oproti malým firmám do 25 zaměstnanců (77 %) využívají částečné úvazky velké firmy nad 250 zaměstnanců (96 %).
Dovolenou minimálně 5 týdnů poskytuje zaměstnancům již 63 % zaměstnavatelů. U sektorů Ubytování, stravování a pohostinství nebo Peněžnictví a pojišťovnictví je to ovšem pouze 25 %, zatímco u sektorů Těžba a dobývání či Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu je to plných 100 % respondentů. V nejpočetnějším sektoru Zpracovatelský průmysl poskytuje dovolenou minimálně 5 týdnů již 58 % zaměstnavatelů. Výrazně častěji poskytují tento benefit velké firmy (91 %) oproti firmám středním (70 %) a malým (53 %).
Kontakt s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené a postupné zapojování rodičů na rodičovské praktikuje 59 % zaměstnavatelů. Naprostou samozřejmostí je to v sektoru Informační a komunikační činnosti (100 %), zatímco nejméně často se tak děje v sektoru Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (36 %). Ve zpracovatelském průmyslu udržuje kontakt 61 % zaměstnavatelů, 62 % z toho pro všechny zaměstnavatele a 23 % pouze pro nevýrobní pozice. Výrazně častěji udržují kontakt velcí zaměstnavatelé (84 %) oproti zaměstnavatelům malým (51 %).
Pružné rozvržení pracovní doby využívá přesně polovina zaměstnavatelů. Samozřejmostí je to opět u sektorů Informační a komunikační činnosti, dále Peněžnictví a pojišťovnictví, ale také Těžba a dobývání (100 %). Naopak ve Vzdělávání je to jen 26 % zaměstnavatelů. Ve Zpracovatelském průmyslu poskytuje tento benefit 60 % zaměstnavatelů, ale 72 % z nich pouze pro nevýrobní pracovní pozice. Tento benefit nabízí tři čtvrtiny zaměstnavatelů nad 250 zaměstnanců, ale pouze necelá polovina zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců.
Fond kulturních a sociálních potřeb nebo sociální fond poskytuje 43 % zaměstnavatelů. Nejčastěji se tak děje v sektorech Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (100 %), Vzdělávání (95 %) a Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (86 %). Z pohledu vlastnictví dominuje ve veřejném sektoru (státní, krajské, obecní), zatímco v soukromém sektoru ho poskytuje pouze 20 % zaměstnavatelů.
Výkon práce z jiného místa (např. práci z domova) umožňuje 37 % zaměstnavatelů. Rozhodující je v tomto směru charakter pracovní činnosti. Přes 67 % z nich umožňuje tuto možnost pouze pro nevýrobní profese. Nepřekvapí proto, že samozřejmostí je práce z domova v sektoru Informační a komunikační činnosti (100 %), zatímco se vůbec nevyskytuje v sektoru Ubytování, stravování a pohostinství (0 %). Nejčastěji umožňují tuto formu zaměstnavatelé v okrese Plzeň-město (45 %) a nejméně často v okrese Rokycany (částečně 22 %).
Zachování IT konektivity rodičů na mateřské a rodičovské dovolené (k dispozici firemní telefon, internetové připojení na firemní náklady, přístup do intranetu firmy, firemní počítač včetně legálního software) podporuje 24 % zaměstnavatelů. Nejčastěji v sektoru Informační a komunikační činnosti (87 %). Ve zpracovatelském průmyslu je to 23 %, většinou však pouze pro nevýrobní pozice (57 %).
Indispoziční volno (sick days) nabízí 18 % zaměstnavatelů, nejčastěji v sektoru Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (59 %). Z pohledu vlastnictví nejčastěji u zaměstnavatelů ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví, kde tento benefit nabízí 46 % subjektů.
Sdílené pracovní místo, kdy zaměstnavatel přijme dva nebo více zaměstnanců, aby společně zastávali konkrétní pracovní místo, čímž spojí dva nebo více částečných úvazků do jednoho plného úvazku je stále poměrně vzácné. Využívá ho pouze 12 % zaměstnavatelů. Nejčastěji se vykytuje v sektoru Ostatní činnosti (36 %), ale také v sektoru Informační a komunikační činnosti (27 %) a Vzdělávání (26 %).
Naprostou vzácností je zajištění péče o dítě (firemní mateřská škola, firemní dětská skupina, firemní mikrojesle, zabezpečení péče o dítě v době prázdnin, jiné), které nabízí pouze necelá 4 % zaměstnavatelů. Významně se vyskytuje pouze v sektoru Informační a komunikační činnosti, kde tyto benefity nabízí přesně třetina zaměstnavatelů (33,3 %). Nejčastěji se vyskytují v okresech Plzeň-město (6 %) a Domažlice (5 %), nejméně často v okrese Plzeň-jih (1,2 %) Tachov (1,5 %) a Plzeň-sever (1,6 %).
Kromě výše uvedených nabízejí firmy také řadu dalších benefitů (seřazeno dle četnosti):
- firemní akce pro zaměstnance s rodinami,
- poukázky/příspěvky na dovolenou, kulturu, sport,
- penzijní připojištění,
- obědy, závodní stravování,
- příspěvek na dopravu,
- očkování,
- mentoring,
- placené volno pro otce po narození dítěte,
- vitamínové balíčky, balíčky pro školáčky,
- duchovní doprovázení,
- firemní půjčky,
- firemní telefonní tarify pro rodinné příslušníky zaměstnanců,
- letní brigády pro děti zaměstnanců,
- licence Office 365,
- studijní volno,
- zaměstnávání rodinných příslušníků,
- volno na zařízení osobních záležitostí.
Bariéry realizace opatření na slaďování
V oblasti bariér pro realizaci opatření pro slaďování jsou jako podobně významné vnímány chybějící podpora od státu, kterou uvedlo 45 % respondentů, náklady na zavedení a realizaci opatření (44 %) a zvýšená administrativa (44 %). Z dalších důvodů zaměstnavatelé uváděly zejména provozní a organizační důvody.
Jako motivaci pro zavádění a rozšiřování opatření zaměstnavatelé nejčastěji uváděli finanční podporu a jasnou legislativu, daňové úlevy, a snížení nákladů na odvody zdravotního a sociálního pojištění.
Kompletní analýza pro partnery Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje již brzy ke stažení na partnerské části webu www.pzpk.cz.