Současná turbulentní doba generuje nové otázky a výzvy v mnoha oblastech, výjimkou není ani kariérové poradenství. Ty tam jsou doby, kdy byly služby „kariérka“ určeny jen žákům či mladým lidem, kteří si chtějí vybrat školu nebo obor. O roli kariérových poradců a jimi poskytovaných službách se dnes vedou intenzivní diskuze nejen na půdě škol, ale i dalších organizací, firmy nevyjímaje. Proč?
Všudypřítomný pojem „změna“
Pandemie značně urychlila probíhající proces automatizace a robotizace a firmy aktuálně začínají pociťovat urgentní potřebu nových kompetencí u svých (stávajících i budoucích) zaměstnanců, kteří však na tyto změny nejsou dostatečně připraveni. Stupňuje se tlak na vzdělávací systém, aby na požadavky zaměstnavatelů reagoval úpravou obsahu vzdělávání.
V souvislosti s pandemií dochází také k urychlení změn na trhu práce, část zaměstnanců je z různých důvodů nucena měnit svoji práci, hledat rekvalifikaci nebo uplatnění ve zcela jiném oboru, firmy procházejí restrukturalizacemi a hledají, jak co nejefektivněji využít své lidské zdroje. Vše se dalo více do pohybu a je jasné, že doba, kdy například absolvent střední odborné školy pracoval celoživotně ve vystudovaném oboru, je nenávratně pryč. Tyto obory totiž s velkou pravděpodobností projdou během dalších let nemalými změnami.
K tomuto tématu vydal Národní pedagogický institut České republiky (NPI) v loňském roce studii zabývající se shodou dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání pracovníků se středoškolským odborným vzděláním pro početnější skupiny oborů vzdělání. Z analýz hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2019 vyplývá následující:
- jen necelá polovina (44 %) absolventů středního odborného vzdělání pracuje na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním
- dalších 9 % v částečné shodě a 12 % v dílčí neshodě
- poměrně vysoký podíl absolventů (přes 38 %) nalezlo uplatnění v zaměstnáních, která neodpovídají jejich získané kvalifikaci, a tedy pracují na pozicích v hrubé neshodě s jejich dosaženým vzděláním – absolventi svou kvalifikaci dosaženou ve středním odborném vzdělávání ve svém zaměstnání nevyužívají.
(zdroj: Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání, NPI ČR, 2020)
Na středních odborných školách proto v současnosti začíná proces aktualizace školních vzdělávacích programů (ŠVP), a to na základě revize rámcových vzdělávacích programů (RVP). O revizích jsme psali v tomto článku.
Školy mají od vydání aktualizovaných RVP dva roky (nejpozději do 1. září 2022) na zapracování změn do svých ŠVP.
Národní pedagogický institut, který pomáhá tyto změny uskutečnit, spustil pro školy speciální web.
K tématu vydal NPI také tuto tiskovou zprávu (10.5.2021). Změna, kterou NPI skrze nový web pomáhá uvádět do praxe, se týká zhruba 305 tis. studentů navštěvujících 1008 středních odborných škol. Cílem aktualizací je vytvořit podmínky pro to, aby každý žák z kterékoliv školy disponoval vědomostmi a dovednostmi, které korespondují s aktuálním společenským vývojem a které otevírají i možnosti pro celoživotní učení.
Součástí informační kampaně NPI ČR k novému webu je i série newsletterů, které budou mj. nabízet webináře a rozhovory o širším společenském kontextu zaváděných změn.
Kariéroví poradci vnímají všechny tyto změny skrze požadavky svých klientů, kterých, i díky rozšíření on-line poradenských služeb, v současnosti přibývá. Důležitým tématem poradenských rozhovorů se kromě volby oboru či profese stává např. tvorba a rozšiřování tzv. portfolia, tj. nástroje umožňujícího dokumentaci klientových znalostí, dovedností, zkušeností či úspěchů, který může výrazně usnadnit uplatnění na pracovním trhu. Aktuálně poradci začínají v praxi využívat i tzv. e-portfolia, tj. portfolia v on-line aplikacích – více v článku ZDE.
Dlouhodobá práce s portfolii umožňuje kontinuálně propojovat svět vzdělávání a práce a naučit se profesní volbu vnímat ne jako okamžik výběru školy či profese, ale jako celoživotní cestu plnou zvratů a změn. A také dojít ke zjištění, že jedinou šancí, jak dlouhodobě uspět na pracovním trhu, je rozvíjet ty kompetence, které nám pomohou všechny zvraty a změny zvládat – jde zejm. o tzv. softskills, jako jsou schopnost učit se novým věcem, kreativně myslet, zvládat stres, spolupracovat v týmu a mnohé další. Kariéroví poradci dokáží být průvodci při zakládání i tvorbě portfolií a umějí svým klientům předat i důležité informace o požadavcích trhu práce.
Mezi širokou veřejností se však o službách kariérového poradenství ví stále málo, jak vyplývá z loňské studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí s názvem „Identifikace bariér v poskytování služeb kariérového poradenství – bariéry na straně příjemců„. Cílem výzkumu bylo získat ucelenou představu o tom, jak vnímají a využívají služby kariérového poradenství klienti z řad široké veřejnosti (15-54 let) a kde vidí hlavní překážky při využívání těchto služeb. Hlavní zjištění jsme shrnuli v tomto článku.
Adaptace škol, firem i veřejnosti
Jako u všech změn, i v tomto případě bude zapotřebí se ve všech oblastech na probíhající celospolečenské změny adaptovat. Klíčovou roli v tomto procesu bude hrát vzájemné sdílení potřeb, efektivní komunikace a aktivní spolupráce všech sektorů.
Důležité bude zaměřit se společně také na řešení předčasných odchodů ze vzdělávání, zvyšování motivace žáků a studentů, účastníků dalšího vzdělávání i zaměstnanců ve firmách k seberozvoji a prohlubování vlastních vědomostí a dovedností. Služby kariérových poradců, koučů či mentorů mohou v tomto ohledu značně pomoci.
Školy
Proces revize vzdělávacích plánů na odborných školách může být skvělým impulzem pro nastartování procesu prohloubení komunikace a dlouhodobé spolupráce škol se zaměstnavateli. Ta se aktuálně jeví jako zcela zásadní.
I díky spolupráci se zaměstnavateli lze pak dosáhnout toho, že se do vzdělávání zakomponují učební obsahy směřující k rozvoji kompetencí nezbytných pro uplatnění na současném (či budoucím) trhu práce. Jedná se jak o soubor kompetencí odborných, tak ale také o tzv. soft skills (viz výše)
Firmy
Firmy by měly sehrát klíčovou úlohu při modernizaci středního odborného vzdělávání, protože právě ony jsou nakonec těmi, které „sklízí plody“ vzdělávacího procesu.
Zaměstnavatelé nejlépe vědí, jaké technologie se v praxi využívají, mají k těmto technologiím přístup a také dokáží definovat, jaké kompetence potřebují u svých zaměstnanců. Bylo by ke škodě všech stran nechat si tyto cenné informace pro sebe a nepředat je směrem ke vzdělávacímu systému, který (byť se zpožděním) může zareagovat úpravou profilu absolventa i vzdělávacích obsahů.
Široká veřejnost by měla být daleko více a přesněji informována o možnostech kariérového poradenství, které dokáže sehrát roli zprostředkovatele informací i kontaktů a průvodce při realizaci kariérních změn, a to v kterékoliv fázi života. Mezi lidmi totiž stále přetrvává představa tvorby kariéry jako jednorázového rozhodnutí a ne jako celoživotní cesty.