Posted on by

V září 2020 naše Observatoř trhu práce dokončila již 3. aktualizaci dokumentu s názvem „Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji“ (dále jen „Profil“). Dokument je zpracováván v rámci projektu KOMPAS – predikce trhu práce a na jeho zpracování se podílela Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou v Plzeňském kraji a plzeňskou pobočkou Úřadu práce. Analogický dokument s jednotnou strukturou vytvářejí i platformy v ostatních krajích ČR.

Cílem Profilu je shrnout poznatky o trhu práce v Plzeňském kraji v širších souvislostech s důrazem na využití při vytváření prognózy regionálního trhu práce. Dokument může zároveň dobře posloužit jako kvalitní podklad pro diskuzi s klíčovými regionálními aktéry trhu práce o aktuální situaci na pracovním trhu a významných faktorech, které ji ovlivňují, a to včetně regionálních specifik

Profil je členěn do šesti hlavních tematických kapitol
1. Demografický vývoj
2. Vzdělávání
3. Ekonomická výkonnost
4. Trh práce
5. Nejvýznamnější zaměstnavatelé
6. Rozvojové záměry

Při zpracování Profilu je zásadní sledovat a hodnotit vývoj za dostatečně dlouhé časové období (ve většině případů 2006-2018, resp. 2019), neboť takto lze dobře postihnout změny a procesy na trhu práce vyvolané cyklickým ekonomickým vývojem i změny počtu osob v mladších věkových skupinách způsobené propadem porodnosti na přelomu milénia.

Níže vám nabízíme stručný souhrn nejdůležitějších poznatků z uvedených oblastí, podrobnější informace nabízíme v tomto dokumentu.
Kompletní Profil pro rok 2020 je k dispozici na partnerském webu ZDE

Demografický vývoj

  • Plzeňský kraj patřil v posledních letech (2006-2019) k populačně nejrychleji rostoucím krajům v rámci ČR po Praze a Středočeském kraji.
  • Celkový počet obyvatel v Plzeňském kraji k 31.12.2019 dosáhl 589,9 tis. (8. nejlidnatější kraj).
  • V roce 2019 (k 31.12.) bylo v kraji přihlášeno k pobytu nejvíce cizinců (bez azylantů) za posledních 13 let (39,8 tis.), čímž podíl cizinců na obyvatelstvu dosáhl 6,7 % (3. nejvyšší podíl po Praze a Karlovarském kraji).

Pro prognózu trhu práce v Plzeňském kraje je dále podstatné:

  • Z aktualizované demografické projekce ČSÚ podle krajů (11/2019) vyplývají některé významné trendy změn věkové struktury obyvatelstva v Plzeňském kraji:
    • dlouhodobě mírný pokles počtu narozených,
    • stagnace počtu obyvatel ve věku počátečního vzdělávání,
    • pokles počtu a stárnutí produktivní složky obyvatel,
    • stárnutí populace.

Vzdělávání

  • Síť středních škol v Plzeňském kraji ve školním roce 2019/20 tvořilo 55 SŠ, z toho 43 zřizovaných krajem, 9 soukromých a 3 církevní.
  • Pokles počtů žáků SŠ v kraji mezi roky 2006/07 a 2015/16 byl výrazný (celkem -24 %), i když se lišil podle typu středoškolského studia; kromě nástaveb zaznamenalo největší pokles střední odborné vzdělání s výučním listem a nižší střední odborné vzdělání s výučním listem (-36 %, resp. -37 %).
  • Růst počtu žáků SŠ v kraji po roce 2015/16 je sice dosud velmi pomalý, ale ve srovnání s jinými kraji se počty žáků SŠ i většiny dílčích skupin vyvíjely v letech 2011/12–2019/20 lépe.

  • Z hlediska oborového členění se ve stejném období v kraji nejhůře vyvíjely počty žáků ve skupinách oborů Stavebnictví (obory s výučním listem i s maturitou), Osobní a provozní služby (obory s výuční listem) a Ostatní technické obory (maturitní obory).
  • Nabídku VŠ studia v Plzeňském kraji zajišťují Západočeská univerzita v Plzni, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni a pobočka soukromé Metropolitní univerzity, o.p.s.
  • Vývoj počtu studentů VŠ byl od roku 2010 ovlivněn nejen demografickým vývojem, ale do roku 2015 také restrikcí MŠMT z hlediska podílu žáků přijímaných na VŠ na populaci příslušného věku.
  • Dalšími příčinami poklesu počtu studentů VŠ v kraji je výrazné snížení počtu studentů z jiných krajů po roce 2009/10 a rostoucí podíl studentů odcházejících na VŠ mimo kraj.
  • Plzeňský kraj patří mezi 4 kraje s nejnižším podílem studentů VŠ podle bydliště na populaci ve věku 20-24 let a okres Tachov je v meziokresním srovnání z tohoto hlediska nejhorší v ČR.
  • Počet studujících všech VŠ v Plzeňském kraji se mezi roky 2009/10 a 2017/18 snížil o 35 %, z toho na ZČU o 40 %.
  • Pozitivem je snížení tempa poklesu počtu studujících VŠ v kraji v posledním roce způsobený růstem počtu nově zapsaných.

Ekonomická výkonnost

Z hlediska ekonomické situace je pro Plzeňský kraj podstatné:

  • Ekonomická výkonnost (HDP/obyv.) dlouhodobě v kraji jedna z nejvyšších v rámci mezikrajského srovnání
  • Hodnota regionálního HDP přepočtená na 1 obyvatele v roce 2018 činila v kraji 450 tis. Kč (5. místo po Praze, Středočeském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji).
  • Přesto růst HDP v kraji přibrzdil (za poslední období 2016-2018 nejnižší nárůst HDP mezi kraji).

Strukturu ekonomické základny v Plzeňském kraji charakterizují následující poznatky:

  • Ekonomická prosperita kraje je spjata především se zpracovatelským průmyslem, který má přibližně třetinový podíl na HPH (hrubé přidané hodnotě) a zaměstnanosti kraje (v posledních 3 letech však podíl mírně klesá u obou ukazatelů).

Vyhodnocení investiční aktivity Plzeňského kraje:

  • Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) klesala od roku 2006, kdy kraj dosáhl největší objem investic v historii s hodnotou 60,7 mld., až do roku 2014.
  • V roce 2015 došlo k oživení růstu investiční aktivity (o rok později než celá ČR), přesto se kraj řadí na 9. místo v mezikrajském srovnávání ukazatele THFK na 1 obyvatele v roce 2017.
  • Kraj trvale ztrácí pozici také z hlediska míry investic (podíl THFK na HDP kraje), když od roku 2014 se pohybuje na posledních dvou příčkách v mezikrajském srovnávání (s hodnotou 18,9 % v roce 2017).
  • Z pohledu přímých zahraničních investic je současná situace Plzeňského kraje uspokojivá, neboť podle ČNB bylo v kraji v roce 2018 lokalizováno přes 94,7 mld. Kč, což v přepočtu na obyvatele znamená posun z 8. místa v roce 2007 na 5. příčku v roce 2018 v mezikrajském srovnávání.

Trh práce

Pro trh práce v Plzeňském kraji z hlediska ekonomické aktivity je podstatné:

  • Počet pracovních sil v kraji neustále roste a v roce 2018 činil 297,5 tis. osob (4. nejrychlejší relativní růst pracovních sil v období 2007–2017 po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji).

Z hlediska odvětvové struktury zaměstnanosti jsou v Plzeňském kraji důležité následující tendence:

  • V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství dochází dlouhodobě k poklesu počtu i podílu zaměstnaných (9,7 tis. osob v roce 2018, tj. 3,3 %).
  • Ve zpracovatelském průmyslu docházelo k trvalému růstu absolutního počtu zaměstnaných, podíl na celkové zaměstnanosti se však v posledních letech postupně snižuje (94,3 tis. osob v roce 2018, tj. 32,2 %).
  • V terciéru došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu zaměstnaných (157 tis. osob v roce 2018, tj. 53,7 %), zejm. v odvětvích Doprava a skladování, Vzdělávání a Informační a komunikační činnosti.
  • Nejpočetnější skupinou z hlediska klasifikace zaměstnání dle CZ-ISCO byly v Plzeňském kraji v roce 2018 hlavní třídy zaměstnání:
    • Obsluha strojů a zařízení, montéři (54,8 tis., 19 %).
    • Techničtí a odborní pracovníci (51,2 tis., 18 %),
    • Řemeslníci a opraváři (49,8 tis. zaměstnaných, tj. 17 % z celkově zaměstnaných).

Z hlediska mzdové atraktivity lze pro Plzeňský kraj shrnout:

  • V roce 2019 bylo dosaženo historické maximum průměrné hrubé měsíční mzdy v kraji, která činila 35 208 Kč (4. nejvyšší mzda po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji).

Tématu cizinců na trhu práce je nutné věnovat velkou pozornost na centrální úrovni z hlediska relevantnosti dat i ve vztahu k bydlícím cizincům a problematice personálních agentur.Pro Plzeňský kraj lze shrnout:

  • V kraji došlo v posledních letech k intenzivnímu nárůstu počtu pracovních vztahů cizinců (58 tis. evidovaných ÚP k 31.12.2019), což je více než trojnásobek v porovnání se situací před rokem 2008).
  • Největší podíl cizinců pracuje ve Zpracovatelském průmyslu (50 % cizinců evidovaných ÚP), dále pak v Administrativních a podpůrných činnostech (vč. personálních agentur) a ve Stavebnictví a v dopravě a skladování.

Z hlediska nezaměstnanosti a volných pracovních míst jsou v Plzeňském kraji nejdůležitější tyto trendy:

  • Po dosažení nízké nezaměstnanosti v kraji v roce 2008 (12,4 tis. uchazečů, tj. 3,3% průměrný roční podíl nezaměstnaných na věkové skupině 15-64 let) došlo vlivem globální ekonomické krize k téměř dvojnásobnému navýšení nezaměstnanosti (28,9 tis, tj. 6,3 %) v roce 2010.
  • Od roku 2014 podíl nezaměstnaných klesá a v roce 2019 činil roční průměr 2,1 %, což je 3. nejnižší hodnota v ČR (po Praze a Pardubickém kraji).
  • Aktuálně (k 30.9.2020) byl evidován počet nezaměstnaných v kraji 13 tis. osob a téměř 26 volných pracovních míst. Podíl nezaměstnaných činil 3,2 % (6. nejnižší podíl nezaměstnaných v rámci mezikrajského srovnání)

Kombinací různých datových zdrojů se podařilo doložit, že v Plzeňském kraji rostl počet pracovních míst v době ekonomického růstu v letech 2013–2017 zřejmě rychleji, než vyplývá z dat ČSÚ (VŠPS). Zdrojem tohoto růstu byl pokles počtu nezaměstnaných, ale zejm. růst počtu zaměstnaných cizinců.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Poznatky o zaměstnavatelích v Plzeňském kraji lze shrnout v následujících bodech:

  • Skupinu 20 nejvýznamnějších zaměstnavatelů na celokrajské úrovni tvoří organizace od 500 do 5 000 zaměstnanců a většina z nich má sídlo v okrese Plzeň-město (15).
  • Většina z nejvýznamnějších zaměstnavatelů působí ve zpracovatelském průmyslu (13).
  • Mezi nejvýznamnějšími zaměstnavateli kraje převažují soukromé nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou (14 z 20).
  • V okresech Domažlice, Plzeň-sever a Rokycany se žádný z 20 nejvýznamnějších zaměstnavatelů nenachází; 5 největší zaměstnavatelů v těchto okresech se nachází ve velikostních skupinách mezi 150 a 1 000 zaměstnanci.
Posted in