Česká školní inspekce nedávno zveřejnila velmi zajímavou a komplexní publikaci České školství v mapách, která se zabývá nejdůležitějšími charakteristikami české vzdělávací soustavy na úrovni okresů v kontextu aktuálně dostupných dat České školní inspekce (ČŠI), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších veřejných institucí. Stručné představení publikace, jejího obsahu, smyslu a možného způsobu využití je dostupné v tomto krátkém videu ČŠI. Současně s publikací byla vytvořena i webová platforma www.vzdelavanivdatech.cz, která nabízí elektronické vizualizace těchto dat pro komfortní práci s důležitými zjištěními. Analýza s rozsahem téměř 250 stran je unikátní nejen možností meziokresního srovnávání, ale také zpracovávanými daty – jedná se o dosud nezveřejněná data, nebo o datové sady, které nebyly dosud vizualizovány pomocí kartogramů.
Tento soubor map s komentáři může dobře posloužit čtenářům jak z veřejného, tak i ze soukromého sektoru, prospěšná může být určitě zástupcům zřizovatelů škol, ředitelům škol či pedagogům i mnoha dalším zájemcům. Autoři se v analýze snaží nejen data přehledně zobrazit, ale i srozumitelně vysvětlovat souvislosti – identifikovat faktory, s nimiž sledované jevy souvisí či mohou souviset.
Publikace se určitě může stát zajímavým a využívaným podkladem pro diskuze o podpoře vzdělávání v České republice a o kontinuálním zvyšování jeho kvality.
Obecná hlavní zjištění analýzy
- Kvalifikace a aprobovanost: klíčovým problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků na všech úrovních vzdělávací soustavy. Aprobovanost a kvalifikovanost přitom souvisí s organizovaností výuky a aplikaci odlišných metod učitelem. Vyšší míra kvalifikovaných učitelů a učitelů s vysokoškolským vzděláním je v oblastech s vyšší religiozitou a sociálním kapitálem a v okresech s lepší vzdělanostní strukturou.
- Personální zabezpečení výuky: kvalifikovaní učitelé chybí ve strukturálně postižených oblastech Karlovarského a Ústeckého kraje a dále v okresech, kde je příliv nového obyvatelstva – oblasti Středočeského kraje, okolí Prahy a Plzně.
V posledních letech roste počet učitelů ve všech okresech. Pokud bude pokračovat tento trend i po započítání plánovaných odchodů učitelů do důchodu, mohl by se v následujících několika letech redukovat problém s personálním nezabezpečením výuky alespoň v některých okresech. Personální nedostatek v některých regionech je nicméně natolik výrazný, že ani soustavné nárůsty učitelů nemusí stačit. Za nedostatkem učitelů v některých regionech mohou být i tzv. měkké postoje. V Ústeckém, Karlovarském a Středočeském kraji pravděpodobně učitelé vnímají svoji prestiž a společenskou odpovědnost nejméně. - Kapacity: problémem je nedostatek kapacit MŠ v regionech, které se dynamicky rozvíjejí (např. Středočeský kraj)
- Cizinci v MŠ: nejvyšší podíl dětí cizinců je v příhraničních regionech Plzeňského a Ústeckého kraje. Nejvíce zde migrují občané Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Německa. Počet dětí cizinců již nyní představuje problém v těchto regionech, protože zde chybí dostatečná kapacita kvalifikovaných učitelů MŠ
- Problémy s administrativou: jako překážku pro výkon profese učitelé vnímají v některých okresech administrativní zátěž. Je proto vhodné na místní úrovni vyhodnotit tento stav a pokusit se snížit administrativní zátěž pomocí vhodných programů a projektů v rámci meziobecní spolupráce v oblasti školství (místní akční plány, místní akční skupiny, mikroregiony) a projektů na sdílení dobré praxe.
- Vztahy: pohled učitelů a ředitelů na vztahy ve škole zčásti souvisí se socioekonomickými charakteristikami daných okresů. V oblastech s nižším socioekonomickým rozvojem, kde je vyšší podíl žáků pocházejících ze znevýhodněných rodin, hodnotí učitelé daleko častěji špatné vztahy jako překážku pro výkon profese.
Okresy, v nichž učitelé uvádějí v průměru lepší vztahy s vedením školy, se vyznačují lepším ředitelským hodnocením svých vztahů s učiteli i lepším pohledem ředitelů na spolupráci mezi učiteli.
Vztahy mezi žáky jsou slabší v městských okresech, naopak pozitivněji jsou hodnoceny vztahy mezi žáky ve venkovských okresech. - Spolupráce s rodinou: dobrá a vhodně nastavená komunikace a vztahy se zákonnými zástupci jsou klíčové pro kvalitní průběh vzdělávání.
Podrobnější zjištění z analýzy dle témat se zaměřením na Plzeňský kraj
Analýza je rozdělena tematicky do čtyř částí:
- Předškolní vzdělávání v českých okresech
- Průběh vzdělávání v základních školách
- Učitelské charakteristiky pohledem prostorových dat
- Rozdílné podmínky vzdělávacího procesu v okresech ČR
Předškolní vzdělávání
Některé regiony (zejm. ty strukturálně postižené, ale i další) se potýkají s problémem nízké kvalifikovanosti učitelů MŠ, což se může odrazit na kvalitě vzdělávání. Jedná se o obce, kde je nižší úroveň rozvoje v důsledku dlouhé dojezdové vzdálenosti do krajského centra. Nemalé rozdíly najdeme i v rámci jinak úspěšných a rozvinutých krajů – i zde jsou okresy či obce s rozšířenou působností (ORP), které se potýkají s nižší kvalitou života, socioekonomického rozvoje a následně i některými problémovými jevy v předškolním vzdělávání. Z Plzeňského kraje se tato situace týká zejména okresu Tachov.
Některé okresy Plzeňského kraje (Tachov, Rokycany) dále trápí také špatná dostupnost předškolního vzdělávání (viz Obrázek 1), přičemž dle analytiků je vyšší dostupnost předškolního vzdělávání jedním z faktorů vedoucích k vyšší kvalitě života v regionu.
Obrázek 1: Indikátor, že v obci není MŠ, nebo je počet dětí na MŠ v ORP vyšší než medián – agregováno za okres
Plzeňský kraj (zejména jeho západní část) dále vyniká v počtu dětí cizinců v MŠ, kde má spolu s Ústeckým krajem nejvyšší podíl těchto dětí z celé ČR (viz Obrázek 2). Nejvyšší podíl migrantů zde tvoří občané Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska (v Ústeckém kraji také Německa). Podíl imigrantů je zde pravděpodobně vyšší díky nižším životním nákladům, zejména pak na bydlení.
Obrázek 2: Podíl dětí cizinců v MŠ
V oblasti předškolního vzdělávání dále Plzeňský kraj trápí nízké podíly učitelů MŠ s vysokoškolským vzděláním úrovně Mgr. a vyšší – tento podíl je ve většině okresů Plzeňského kraje a také v okresech Karlovarského kraje velmi nízký (viz Obrázek 3).
Obrázek 3: Podíly učitelů MŠ (přepočtené úvazky) s ukončeným Mgr. vzděláním a vyšším
Průběh vzdělávání v základních školách
Zjištění vychází z datového souboru, který byl vytvořen spojením hospitačních záznamů v základním vzdělávání ze školních let 2018/2019 a 2019/2020. Celkový počet hospitovaných hodin v datovém souboru se blíží 20 tisícům.
Analýza hodnotí značné množství různorodých faktorů. Plzeňský kraj dosáhl dobrých výsledků např. v oblasti hodnocení samostatnosti ve výuce ve vztahu k objevování nových poznatků na 2. stupni ZŠ. Na školách v regionu je také ve vyšší míře učitelem podávaná zpětná vazba žákům .
Publikace se dále zaměřuje i na faktor posilování zdravého sebevědomí žáků či poskytování možnosti zažití úspěchu pro každého žáka. Plzeňský kraj si v těchto ohledech vedl velmi dobře – z inspekční činnosti vyplynulo, že na ZŠ v regionu se daří posilovat zdravé sebevědomí žáků, což je zároveň vnímáno i jako faktor prevence rizikového chování. Náš region je rovněž hodnocen pozitivně za vysoké podíly hodin, v nichž zažili úspěch i slabší žáci. Tyto momenty zaznamenávali inspektoři např. v okrese Tachov (1. stupeň ZŠ) i v dalších okresech Plzeňského kraje (2. stupeň ZŠ – Domažlice, Klatovy, Plzeň-sever, Rokycany).
Nemalou součástí analýzy je vyhodnocení žákovských a učitelských dotazníků zaměřených na zjišťování postojů žáků ke vzdělávání a kvality spolupráce i vztahů na různých úrovních (žák-učitel, žák-žák, učitel-učitel, učitel-vedení školy..). Plzeňský kraj vykázal vysokou hodnotu např. u indexu vztahů žáků s učiteli (viz Obrázek 4). Vysoké hodnoty tohoto indexu byly ve většině okresů Plzeňského kraje s výjimkou okresu Tachov a Plzeň‑město.
Obdobně (i když méně výrazně oproti jiným regionům) vycházela i většina z mnoha dalších indexů za Plzeňský kraj.
Obrázek 4: Index vztahů s učiteli (žákovský dotazník)
Zkoumání byly podrobeny i vztahy se zákonnými zástupci – v tomto ohledu byla v učitelském dotazníku detekována špatná úroveň komunikace a vztahů se zákonnými zástupci žáků v okresech Tachov a Domažlice. Autoři analýzy naznačují možný vztah mezi touto špatnou komunikací a počtem exekucí v dané lokalitě (viz Obrázek 5)
Obrázek 5: Vztah mezi podílem osob v exekuci a podílem učitelů, kteří deklarují problémovou komunikaci se zákonnými zástupci
Při porovnávání různých dat docházejí autoři k některým zajímavým zjištěním – například, že míra spolupráce žáků se spolužáky koreluje s mírou urbanizace. V okresech s větší průměrnou velikostí obcí a indexem příslušnosti k městu je míra pociťované spolupráce mezi spolužáky v průměru nižší. Další doprovodné analýzy ukázaly, že vztah může být podmíněn i velikostí škol, kdy v okresech s menšími školami je vnímaná spolupráce vyšší. To může být dáno vyšší soudržností žáků v menších venkovských školách.
Učitelské charakteristiky pohledem prostorových dat
Tato část analýzy se zaměřuje na charakteristiky učitelských sborů a analýzu jejich názorů a postojů.
Ve skladbě a způsobu fungování učitelských sborů mohou významnou roli sehrát mj. regionální faktory. Některé regiony mají odlišnou míru aprobovanosti výuky, jiné zastoupení kvalifikovaných pedagogů, vyšší věkový průměr učitelských sborů apod. Zároveň odlišná nálada a postoje mezi učiteli mohou významně narušovat motivaci učitelů, což se může zpětně projevit na dosahovaných výsledcích žáků.
V tomto tématu analýza mapuje následující dílčí oblasti:
- nedostatek kvalifikovaných a aprobovaných učitelů
- dynamika personálního zabezpečení v okresech (podíly začínajících učitelů, učitelů plánujících odchod) a další profesní vzdělávání.
- hodnocení učitelských charakteristik v rámci komplexní inspekční činnosti pohledem kritérií vycházejících z modelu tzv. kvalitní školy
- postoje učitelů a ředitelů, vztahy na pracovišti a analýza vnímaných překážek pro výkon profese (administrativní zátěž, nedostatečné platové ohodnocení, psychická náročnost profese aj.)
Nejvyšší podíly učitelů s pouze středoškolským vzděláním jsou ve strukturálně postižených regionech Karlovarského a většiny Ústeckého kraje, z Plzeňského kraje se jedná o okres Tachov. Problematika souvisí s celkovou personální situací v těchto regionech, kterým se dlouhodobě nedaří přilákat nové učitele.
Je přitom prokázáno, že učí‑li třídu kvalifikovaný pedagog, žáci dosahují lepších výsledků. Nicméně kvalifikovanost učitele zdaleka není jedinou podmínkou pro lepší výkon třídy, do hry také silně vstupuje socioekonomické zázemí žáků. Obdobná situace v regionu panuje i z pohledu aprobovanosti, kde se opět červená okres Tachov – viz Obrázek 6.
V obecné rovině je zajímavým zjištěním, že podíl neaprobované výuky je v průměru nižší v okresech, v nichž je více vysokoškoláků, více věřících a vyšší sociální kapitál.
Obrázek 6: Index neaprobované výuky
Aprobovanost a kvalifikovanost učitelů je do značné míry spojena s problematikou personálního nedostatku na všech úrovních české vzdělávací soustavy od MŠ až po SŠ. Pozitivní je, že ve všech okresech ČR přibylo za poslední tři roky několik procent učitelů a v žádném okrese nedošlo k poklesu. Pokud by tento trend pokračoval, mohl by se v následujících několika letech zmenšit problém s personálním nezabezpečením výuky alespoň v některých okresech . Nicméně nedostatek učitelů je v některých regionech takový, že ani jejich soustavný nárůst nemusí v budoucnu stačit.
Další část analýzy se zaměřuje na postoje učitelů a ředitelů a hlavní překážky výkonu pedagogické profese. Postoje dotázaných ředitelů ZŠ byly získány prostřednictvím dotazníků z realizované prezenční inspekční činnosti. Ta probíhala v období od počátku školního roku 2018/2019 až po konec školního roku 2020/2021.
V Plzeňském kraji byl dle zjištění významně dominantní počet okresů s vyššími hodnotami podílu ředitelů, kteří jako překážku při výkonu své funkce uvedli administrativu (viz Obrázek 7).Je přitom zajímavé se podívat i na škálu dané mapy, kdy nejnižší naměřené hodnoty činily celých 50 %!
Obrázek 7: Překážky, které nejvíce omezují při výkonu funkce – administrativa (v %)
Rozdílné podmínky vzdělávacího procesu v okresech ČR
Na výsledcích studie lze dobře sledovat, že kvalita a podmínky vzdělávání jsou silně závislé na daném regionu i městě, diametrální rozdíly existují i mezi jednotlivými školami v rámci jednoho města. V jiných šetřeních je v ČR pozornost zpravidla zaměřena pouze na rozdíly mezi jednotlivými kraji, což neumožňuje zvážit potenciálně odlišné dopady přijímaných opatření na školách z různých regionů (okresů) v rámci jednotlivých krajů. Např. i ty kraje, které v mezinárodních šetřeních mají nadprůměrné výsledky, čelí v některých svých okresech negativním jevům.
Na nerovnosti ve vzdělávání a velké rozdíly v podmínkách, ve kterých učitelé a školy působí, dlouhodobě upozorňují mnohé další publikace (např. výroční zprávy ČŠI, sada zpráv Kvalita vzdělávání v jednotlivých krajích ČR nebo mezinárodní šetření PISA49 či TIMSS50, analýzy PAQ Research…). Analýza ČŠI se snaží najít souvislosti mezi nerovnostmi ve vzdělávání a pokouší se objevit nová vysvětlení, která dosud nebyla známá. Základní zjištění ale není nové: nerovnosti ve vzdělávání souvisí především s rozdílnou mírou socioekonomického rozvoje regionů. Výsledky žáků zhruba odpovídají ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu kapitálu rodičů žáků.
Problém tak mají zejména strukturálně postižené regiony, ale i v rámci skupiny těchto krajů lze najít odlišnosti:
- zatímco Ústecký a Karlovarský kraj mají problém zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů, Moravskoslezský kraj těmto výzvám nečelí..
- v krajích jako Ústecký a Karlovarský je i nejnižší míra vnímané společenské hodnoty pedagoga, učitelé si zde rovněž myslí, že nedostatečný plat je překážkou výkonu profese. Důvody nedostatku kvalifikovaných učitelů mohou být nejen finanční, ale i postojové.
- nerovnosti ve vzdělávání začínají již v předškolním vzdělávání. Stejné okresy se zároveň potýkají i s nedostatkem kvalifikovaných učitelů v předškolním vzdělávání a v dalších stupních vzdělávání. Svoji roli sehrává i fakt, že ve strukturálně postižených regionech mají rodiče menší motivaci zapojit své děti do předškolního vzdělávání od 3. roku věku dítěte. Nerovnosti se potom dále prohlubují v základním vzdělávání.
Jedním z palčivých socioekonomických problémů jsou exekuce. Analýza ukazuje, že nejvyšší podíly vedených exekucí najdeme mj. i v okrese Tachov (viz Obrázek 8). U Tachovska i dalších takto vyčnívajících okresů se jedná o systémový problém, kdy dochází ke kumulaci a vzájemnému negativnímu posilování různých sociálních a ekonomických problémů, které mají vliv i na vzdělávání žáků.
Obrázek 8: Exekuce v okresech
Na nerovnosti ve vzdělávání mají vliv také klima třídy, problémové chování a neprospívající žáci. Analýza ČŠI pracuje v tomto tématu s tzv. indexem rizikového chování, do nějž spojila tři dílčí proměnné – podíl neprospívajících žáků, podíl žáků se sníženou známkou z chování a počet neomluvených hodin na žáka. Průměrné hodnoty tohoto indexu jsou znázorněny na Obrázku 9, ze kterého je patrné, že z Plzeňského kraje se tento problém týká zejména okresů Tachov a Domažlice. V těchto i dalších červených okresech můžeme zaznamenat např. vyšší podíly žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo vyšší podíly žáků se studijními, výchovnými a jinými problémy včetně problémů čistě socioekonomických.
Obrázek 9: Index rizikového chování – ZV
Značné rozdíly mezi regiony jsou i v personálním zabezpečení vzdělávání, přičemž je dobré sledovat jak kvalifikaci, tak aprobovanost. Učitel totiž může být sice kvalifikovaný, ale v praxi učí předmět, ve kterém nemá aprobaci. Nižší míra kvalifikovanosti a aprobovanosti jsou dílčími příčinami rozdílných podmínek vzdělávacího procesu mezi okresy.
Dalším palčivým problémem českého školství je bezesporu i financování. Česká republika patří vzhledem k výdajům na školství k podprůměru v rámci zemí OECD a Evropské unie. Dominantním zdrojem financování regionálního školství jsou zákonem upravované přímé transfery ze státního rozpočtu. Důležitou roli ve financování škol hrají i zřizovatelé (obce, svazky obcí a kraje). Ti pokrývají výdaje, které se nehradí ze státního rozpočtu (zejm. provozní výdaje). Zřizovatelé nicméně mohou nad rámec normativů zvýšit objem prostředků, které investují do vzdělávání dle možnosti svých územních rozpočtů. A tak se např. zejména obce a kraje v regionech, kde chybí kvalifikovaní učitelé, snaží nalákat nové učitele náborovými příplatky, zajištěním obecního či městského bytu za výhodný pronájem, příspěvkem na dopravu pro zaměstnance škol a školských zařízení a dalšími výhodami.
Jak se kvalita a průběh výuky liší napříč regiony?
V závěru analýzy jsou prezentovány výsledky tzv. modelu kvalitní školy. Ten se skládá z různorodých dílčích kritérií rozdělených do dvou částí – hodnocení pedagogického vedení školy a hodnocení podpory žáků při vzdělávání.
Agregovaný index pro všechna dílčí hodnoticí kritéria je zobrazen na Obrázku 10. Z něj je patrné, že školy v okresech Plzeňského kraje dosáhly v porovnání s ostatními v průměru lepšího hodnocení. Je přitom dobré mít stále na paměti, že výsledky částečně souvisí se sociodemografickými proměnnými a proměnnými měřícími kvalifikovanost a aprobovanost učitelů.
Obrázek 10: Hodnoticí kritéria dle modelu kvalitní školy – index (průměr za všechna kritéria)
