Základním předpokladem kvalitního odborného vzdělávání je fungující spolupráce mezi školami a zaměstnavateli, přičemž obecně platí, že tím je spolupráce intenzivnější, tím je vzdělání kvalitnější. Jak intenzivní spolupráce probíhá mezi školami a firmami v Plzeňském kraji? V rámci jakých činností probíhá a jaké bariéry ji omezují? Na tyto otázky jsme se zaměřili v rozsáhlém průzkumu, jehož kompletní výsledky jsou nyní k dispozici našim partnerům na partnerské části webu TPZ PK (odkaz pro registrované ZDE).
Mezi respondenty převládali zaměstnavatelé ze Zpracovatelského průmyslu, Zemědělství, lesnictví a rybářství a Zdravotní a sociální péče, přičemž téměř polovina z nich měla sídlo v okrese Plzeň-město. Respondenti hodnotili celkem 524 spoluprací s 83 školami, z nichž většinu tvořily střední školy a učiliště z Plzeňského kraje. Nejintenzivnější spolupráce probíhá mezi zaměstnavateli a školami technického zaměření.
Průzkum potvrdil, že pohled škol a firem na kvalitu, priority i bariéry spolupráce se značně liší. Zaměstnavatelé hodnotí úroveň spolupráce výrazně méně pozitivně nežli školy. Firmy nejčastěji deklarují úroveň spolupráce 2 , která se vyznačuje nekomplexností a neprovázaností jednotlivých aktivit. Nejvyšší úrovní spolupráce se vyznačuje okres Rokycany, zatímco nejnižší úrovně převládají v okrese Tachov. Z hlediska odvětví probíhá nejkomplexnější spolupráce v sektoru Zdravotní a sociální péče.
Hlavní prioritu pro zaměstnavatele představuje odborný výcvik nebo praxe žáků a největší bariérou je malá dostupnost žáků oborů vhodných pro žádoucí pozice a zaměření.
Oproti tomu systémová spolupráce založená na spolupráci při tvorbě a úpravě ŠVP je u zaměstnavatelů i škol na okraji zájmu. Z hlediska obsahu spolupráce škol a zaměstnavatelů tedy existuje velký prostor pro implementaci metodik nástrojů zaměřených na provázání jednotlivých aktivit, jejich zkvalitnění a posun spolupráce na vyšší kvalitativní úroveň. Jako druhá nejzásadnější bariéra pro rozvoj spolupráce byla identifikována nedostatečná disciplinovanost a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí, zatímco nedostatečná odborná připravenost žáků v oblasti zručnosti a dovedností patřila mezi nejméně uváděné překážky.
Průzkum tedy na poměrně širokém a reprezentativním vzorku vyvrací často se objevující hypotézy, že odborná příprava škol je z pohledu zaměstnavatelů nedostatečná a vyžaduje razantní reformu celého systému. Naopak se ukazuje, že důraz by měl být kladen spíše na oblast měkkých kompetencí a podporu motivace žáků, což je oblast související spíše s oblastí výchovného a kariérového poradenství.