Trh práce v Plzeňském kraji a východním Bavorsku mají mnoho společného. Mají obdobnou strukturu, čelí podobným problémům a existuje zde velký potenciál, jak společně čelit výzvám, které přináší změny spojené s demografickým vývojem a 4. průmyslovou revolucí. Na tom se shodli účastníci setkání, které se uskutečnilo 11.7.2019 na Krajském úřadě Plzeňského kraje.
Bavorskou stranu na setkání zastupovali Klaus Beier – regionální ředitel bavorského úřadu práce, Markus Nitsch – ředitel úřadu práce Schwandorf a Patrizia Nitka – EURES koordinátorka regionálního ředitelství Bavorsko. Teritoriální pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje zastupovali Ing. Zdeněk Novotný, ředitel Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Plzni, Ivana Barošová – náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství a cestovního ruchu, JUDr. Jaroslava Havlíčková MBA – vedoucí odboru školství, mládeže a sportu Plzeňského kraje, Ing. Filip Uhlík – ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje a Mgr. Lenka Kastnerová – odborný pracovník poradenství a dalšího vzdělávání Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Plzni.
Kolegové z Bavorska představili již jasně patrné projevy negativního hospodářského vývoje na trhu práce, a to zejména v souvislosti s automobilovým průmyslem, který je pro Bavorsko( stejně jako pro Plzeňský kraj) klíčový, což jasně dokládá skutečnost, že se tato spolková země v rámci Německa na celkové zaměstnanosti v tomto sektoru podílí 27 %. Největší rozdíly z pohledu dynamiky změn na trhu práce lze proto sledovat v oblastech se silným zastoupením automobilového průmyslu jako jsou Regensburg, Schweinfurt, Landshut a Deggensdorf. Jelikož struktura hospodářství je v obou přeshraničních regionech obdobná a regiony jsou ekonomicky velmi propojené, lze očekávat, že se tyto problémy s mírným zpožděním projeví také na trhu práce v Plzeňském kraji.
Bavorský i český trh spojuje také dlouhodobý nedostatek pracovních sil. Zásadní rozdíl je ovšem v jejich struktuře. V sousedním Bavorsku chybí nejcitelněji vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, zatímco pracovních místa pro nízkokvalifikované ubývají. Akutní nedostatek pracovních sil řeší v Bavorsku aktivním náborem v exotických destinacích, jako jsou Mexiko, Filipíny nebo Vietnam, přičemž významným nástrojem koordinovaného přístupu v této oblasti představují tzv. Welcome centra Eures při tamních úřadech práce. Cizinci jsou pro bavorský pracovní trh v současné době naprosto nepostradatelní. Aktuálně se na trhu práce podílí 14,6 %, přičemž nejvíce cizinců pochází z Rumunska, Polska a Chorvatska. Ze sledovaných zemí jsou čeští zaměstnanci poněkud překvapivě až na předposledním místě s počtem 32 000 osob. Ještě zřetelněji je závislost na zahraniční pracovní síle patrná ze statistiky nově vzniklých pracovních míst, na nichž se cizinci podílejí 56,2 %.
Podíl cizinců na českém trhu práce je dle dostupných údajů obdobný (blíží se 16 %), přičemž nejvíce cizinců pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu.
Oba regiony se musejí vypořádat se změnami, které přináší probíhající průmyslová revoluce 4.0. Tyto změny nepochybně ovlivní strukturu hospodářství i trhu práce. Z historického hlediska ovšem nejde o nic nového. V minulosti například došlo v Bavorsku k útlumu textilního průmyslu ve prospěch strojírenství a elektroprůmyslu. Novinkou je spíše dynamika těchto změn. Německé firmy se jim snaží čelit masivními investicemi, a to nejen do technologií, ale také do vzdělávání. Digitalizace se projevuje napříč různými obory, některé pracovní pozice zcela zanikají, či se mění jejich obsah. V Německu byla proto vytvořena webová stránka https://job-futuromat.iab.de/, která predikuje pravděpodobnost nahrazení konkrétní pracovní pozice v souvislosti s digitalizací a automatizací. Speciální vzdělávací střediska (např. ve Schwandorfu) se zase věnují adaptaci řemeslných oborů. Jako příklad projevu průmyslové revoluce 4.0 ve stavebnictví lze uvézt důraz na využívání Informačních modelů budov (BIM software) u profesí jako jsou elektrikář, instalatér či zedník.
Že adaptace na tyto změny bude pro udržení konkurenceschopnosti do budoucna naprosto zásadní, dokládá srovnání dvou velkých logisticko-distribučních firem. Zatímco firma Quelle adaptaci na tyto změny nezvládla, konkurenční společnost Otto plně využila možností, které umělá inteligence nabízí například v oblasti predikace přání zákazníků, což jí umožnilo omezit množství lidí v prodeji a svoji pozici na trhu nejen udržela, ale ještě posílila. To ovšem otevírá diskusi o důsledcích nahrazování lidské pracovní síly a možnostech, jak se s touto skutečností vyrovnat. Určitě poroste význam dalšího vzdělávání a doplňování kvalifikace. V Bavorsku proto uvažují v úzké kooperaci s hospodářskou komorou a odbory o vytvoření speciálního vzdělávacího programu, který by formou „šeků“, které by veřejné instituce proplácely vzdělavatelům, motivoval zaměstnance včetně cizinců ke zvyšování kvalifikace v souladu s potřebami měnícího se trhu práce.
Na závěr setkání se obě strany shodly na tom, že v budoucnosti budou hrát stále významnější roli inovace, aplikovaný výzkum a vývoj, ale také společná dohoda na tom, v jaké inteligentní specializaci může nás přeshraniční region uspět v globální konkurenci, což je oblast objektivního společného zájmu s potřebou intenzivní komunikace a úzké budoucí spolupráce